Důležité upozornění

Tento článek shrnuje základní informace o kratomu (sušený list rostliny Mitragyna speciosa) jako psychomodulační látce podle zákona č. 167/1998 Sb. ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhlášky Ministerstva zdravotnictví.

Kratom není potravinou ani doplňkem stravy ve smyslu zákona č. 110/1997 Sb. Není léčivým přípravkem ve smyslu zákona č. 378/2007 Sb. Není určen ke spotřebě k léčebným účelům.

Toxikologické informační středisko: +420 224 919 293 (nonstop). Zdravotnická záchranná služba: 155.

Kratom: základní informace o psychomodulační látce

Kratom je sušený list (případně extrakt) rostliny Mitragyna speciosa, která pochází z jihovýchodní Asie. V České republice je od roku 2025 zařazen mezi psychomodulační látky podle zákona č. 167/1998 Sb. a nařízení vlády č. 456/2025 Sb.

Tento článek shrnuje botanické, farmakologické a právní základy: co kratom je, jaké obsahuje aktivní látky, jaký má regulační status, jaké jsou kontraindikace a jaká platí pravidla pro nákup a užívání.

Obsah

• Botanická charakteristika
• Aktivní látky
• Mechanismus účinku
• Právní status v České republice
• Formy a balení
• Kontraindikace
• Nežádoucí účinky a rizika
• Související pravidla
• Zdroje a legislativa

Botanická charakteristika

Mitragyna speciosa Korth. je tropický strom z čeledi Rubiaceae (mořenovité), rostoucí přirozeně v jihovýchodní Asii — především v Indonésii, Thajsku, Malajsii a Myanmaru. Strom dosahuje výšky 4 až 16 metrů.^[1] Surovinou pro výrobu kratomu jsou listy, z nichž se po sklizni a sušení vyrábí prášek.

Listy jsou v hovorovém i obchodním jazyce klasifikovány podle barvy žilek do tří hlavních kategorií — zelená, bílá a červená. Tato klasifikace odráží zejména stupeň zralosti listu při sklizni a způsob sušení. Z hlediska farmakologie je rozdíl mezi těmito kategoriemi variabilní a primárně závisí na konkrétním alkaloidovém profilu šarže.^[1]

Aktivní látky

Kratom obsahuje více než 40 alkaloidů. Z hlediska farmakologického účinku jsou nejvýznamnější dvě látky:

• Mitragynin — hlavní alkaloid, tvoří přibližně 0,5–2,5 % hmotnosti sušeného listu. Limit pro obsah mitragyninu v sušeném listu uváděném na trh je v ČR stanoven prováděcí vyhláškou na maximálně 2,5 %.
• 7-hydroxymitragynin — minoritní alkaloid s výrazně silnějším účinkem než mitragynin. V sušeném listu se vyskytuje v koncentraci řádově 0,01–0,04 %.

Pro extrakty z kratomu je vyhláškou stanoven limit obsahu mitragyninu na maximálně 12,5 % a obsahu 7-hydroxymitragyninu na maximálně 0,5 %. Maximální balení je 50 g pro sušený list a 10 g/ml pro extrakt.

Mechanismus účinku

Mitragynin a 7-hydroxymitragynin působí jako parciální agonisté opioidních receptorů μ (kappa a delta receptorů v menší míře). Mají preferenci pro G-protein dependentní signalizaci a slabší β-arrestinovou signalizaci, což je základem pozorovaných farmakologických rozdílů oproti klasickým opioidům.^{[1, 2]}

Kromě opioidních receptorů aktivní látky kratomu modulují i další systémy včetně adrenergních receptorů α2 a serotoninových receptorů, což přispívá k variabilitě subjektivně vnímaných účinků v závislosti na dávce.^[1]

Při nižších dávkách převažují účinky povzbuzující, při vyšších dávkách převažují účinky tlumivé. Tuto závislost zmiňuje i informační sdělení podle přílohy č. 4 prováděcí vyhlášky:

Při doporučeném dávkování má tento výrobek povzbuzující účinky. Při překročení doporučeného dávkování má tento výrobek tlumivé účinky.

Právní status v České republice

Kratom je v České republice klasifikován jako psychomodulační látka:

• Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, zejména § 33d až § 33j, zavádí kategorii psychomodulačních látek a stanoví podmínky pro nakládání s nimi.
• Nařízení vlády č. 456/2025 Sb., kterým se vydává seznam psychomodulačních látek, zařazuje sušený list rostliny Mitragyna speciosa a její extrakty na tento seznam.
• Prováděcí vyhláška Ministerstva zdravotnictví o psychomodulačních látkách stanoví podrobnosti k označování (přílohy č. 2 a 3), informačnímu sdělení pro spotřebitele (příloha č. 4) a maximálním dávkám aktivních látek (příloha č. 5).

Z toho vyplývají zejména následující pravidla:

• výroba, dovoz, distribuce a prodej psychomodulačních látek jsou možné pouze pro hospodářské subjekty zapsané v registru vedeném Ministerstvem zdravotnictví,
• prodej je povolen pouze osobám starším 18 let,
• prodej z prodejních automatů je zakázán,
• online prodej vyžaduje ověření kvalifikované elektronické identity (BankID, NIA),
• reklama na psychomodulační látku je v ČR zakázána v médiích, online prostředí, službách informační společnosti a na veřejných místech (§ 3b zákona č. 40/1995 Sb.).

Detailní rozbor právní úpravy je uveden v článku Kratom v české právní úpravě.

Formy a balení

Kratom je v České republice uváděn na trh nejčastěji v těchto formách:

• Sušený list — mletý prášek z listů. Maximální balení je 50 g, maximální koncentrace mitragyninu 2,5 % hmotnostně.
• Tablety nebo kapsle obsahující sušený list nebo extrakt.
• Extrakty — koncentrované formy s vyšším obsahem aktivních látek. Maximální balení je 10 g nebo 10 ml, maximální koncentrace mitragyninu 12,5 %, 7-hydroxymitragyninu 0,5 %.

Každý výrobek musí být označen v souladu s § 33e zákona č. 167/1998 Sb. a přílohami č. 2 a 3 vyhlášky. Povinné údaje zahrnují označení „Psychomodulační látka“, obsah aktivních látek, množství výrobku, informace o výrobci, zemi původu, šarži, datu výroby, datu minimální trvanlivosti, doporučeném dávkování a informačním sdělení podle přílohy č. 4.

Kontraindikace

Podle informačního sdělení v příloze č. 4 prováděcí vyhlášky nesmějí kratom užívat:

• osoby mladší 18 let,
• těhotné a kojící ženy,
• osoby trpící duševním onemocněním,
• osoby s onemocněním ledvin,
• osoby s onemocněním jater,
• osoby s onemocněním srdce nebo cév.

Detailní rozbor jednotlivých kontraindikací je v článku Kdo by neměl užívat kratom.

Nežádoucí účinky a rizika

Užívání kratomu je spojeno s následujícími riziky:

• krátkodobé nežádoucí účinky (nevolnost, bolest hlavy, závratě, podrážděnost, poruchy spánku),
• rozvoj tolerance při opakovaném užívání,
• rozvoj fyzické a psychické závislosti při dlouhodobém užívání vysokých dávek,
• riziko poškození jater (kratom-induced liver injury),
• lékové interakce zprostředkované inhibicí jaterních enzymů CYP3A4 a CYP2D6,
• riziko respirační deprese při souběžném užívání s alkoholem, sedativy nebo opioidy,
• v případě užívání během těhotenství — riziko novorozeneckého abstinenčního syndromu.

Detailní rozbor jednotlivých rizik včetně odborných zdrojů je uveden v článku Rizika a nežádoucí účinky kratomu.

Související pravidla

Užívání kratomu je v ČR omezeno informačním sdělením podle přílohy č. 4 prováděcí vyhlášky. Hlavní pravidla:

• Zákaz souběžného užívání s alkoholem, jinými psychoaktivními látkami a léčivými přípravky bez konzultace s lékařem nebo lékárníkem.
• Pauza nejméně 3 dny mezi jednotlivými užitími.
• Zákaz užití nejméně 8 hodin před řízením motorového vozidla nebo vykonáváním činností vyžadujících zvýšenou pozornost a koordinaci pohybů.
• Maximální jednorázová dávka mitragyninu 125 mg, maximální denní dávka 375 mg (pro 7-hydroxymitragynin 5 mg / 15 mg) podle přílohy č. 5 vyhlášky.

Detaily k dávkování jsou uvedeny v článku Dávkování kratomu. Detaily k řízení a práci v článku Kratom a řízení, práce, sport.

Zdroje a legislativa

Zákon a podzákonné předpisy

• Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách (zejména § 33d–33j)
• Nařízení vlády č. 456/2025 Sb., kterým se vydává seznam psychomodulačních látek
• Prováděcí vyhláška Ministerstva zdravotnictví o psychomodulačních látkách (přílohy č. 2, 3, 4, 5)
• Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy (§ 3b)
• Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách
• Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech

Odborná literatura

1. Hassan Z, et al. From Kratom to mitragynine and its derivatives: Physiological and behavioural effects related to use, abuse, and addiction. Neuroscience & Biobehavioral Reviews. 2013;37(2):138–51.
2. Kruegel AC, Grundmann O. The medicinal chemistry and neuropharmacology of kratom: A preliminary discussion of a promising medicinal plant and analysis of its potential for abuse. Neuropharmacology. 2018;134:108–20.
3. Brown PN, Lund JA, Murch SJ. A botanical, phytochemical and ethnomedicinal review of the genus Mitragyna korth: implications for products sold as kratom. Journal of Ethnopharmacology. 2017;202:302–25.

Související: Často kladené otázky, Kratom v české právní úpravě, Rizika a nežádoucí účinky kratomu, Dávkování kratomu.

Autor: Simon Křižák, Captain Green. Aktualizováno: 2026.