Důležité upozornění
Tento článek shrnuje základní informace o kratomu (sušený list rostliny Mitragyna speciosa) jako psychomodulační látce podle zákona č. 167/1998 Sb. ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhlášky Ministerstva zdravotnictví.
Kratom není potravinou ani doplňkem stravy ve smyslu zákona č. 110/1997 Sb. Není léčivým přípravkem ve smyslu zákona č. 378/2007 Sb. Není určen ke spotřebě k léčebným účelům.
Toxikologické informační středisko: +420 224 919 293 (nonstop). Zdravotnická záchranná služba: 155.
Kratom: základní informace o psychomodulační látce
Kratom je sušený list (případně extrakt) rostliny Mitragyna speciosa, která pochází z jihovýchodní Asie. V České republice je od roku 2025 zařazen mezi psychomodulační látky podle zákona č. 167/1998 Sb. a nařízení vlády č. 456/2025 Sb.
Tento článek shrnuje botanické, farmakologické a právní základy: co kratom je, jaké obsahuje aktivní látky, jaký má regulační status, jaké jsou kontraindikace a jaká platí pravidla pro nákup a užívání.
Botanická charakteristika
Kratom je sušený list tropického stromu Mitragyna speciosa Korth. z čeledi mořenovité (Rubiaceae), který roste v jihovýchodní Asii – v Indonésii, Thajsku, Malajsii a Myanmaru – a dorůstá 4–16 metrů. Z listů se po sklizni a usušení mele prášek. Obchodní dělení na zelený, bílý a červený odráží zralost listu při sklizni a způsob sušení; vyhláška č. 448/2025 Sb. rozlišuje šest podtypů podle barvy prášku. Farmakologicky rozhoduje alkaloidní profil konkrétní šarže, ne barva.
Mitragyna speciosa Korth. je tropický strom z čeledi Rubiaceae (mořenovité), rostoucí přirozeně v jihovýchodní Asii — především v Indonésii, Thajsku, Malajsii a Myanmaru. Strom dosahuje výšky 4 až 16 metrů.[1] Surovinou pro výrobu kratomu jsou listy, z nichž se po sklizni a sušení vyrábí prášek.
Listy jsou v hovorovém i obchodním jazyce klasifikovány podle barvy žilek do tří hlavních kategorií — zelená, bílá a červená. Tato klasifikace odráží zejména stupeň zralosti listu při sklizni a způsob sušení. Z hlediska farmakologie je rozdíl mezi těmito kategoriemi variabilní a primárně závisí na konkrétním alkaloidovém profilu šarže.[1]
Samotnému stromu — botanice, historii a původu — se věnuje článek o Mitragyna speciosa.
Aktivní látky
Kratom obsahuje přes 40 alkaloidů; dva jsou pro účely zákona rozhodující. Mitragynin tvoří asi 0,5–2,5 % hmotnosti sušeného listu (zákonný limit pro prášek je 2,5 %). 7-hydroxymitragynin je minoritní, ale výrazně účinnější alkaloid, v listu řádově 0,01–0,04 %. Pro extrakty platí limity 12,5 % mitragyninu a 0,5 % 7-hydroxymitragyninu; maximální balení je 50 g prášku a 10 g nebo 10 ml extraktu. Kratom neobsahuje kanabinoidy.
Kratom obsahuje více než 40 alkaloidů. Z hlediska farmakologického účinku jsou nejvýznamnější dvě látky:
- Mitragynin — hlavní alkaloid, tvoří přibližně 0,5–2,5 % hmotnosti sušeného listu. Limit pro obsah mitragyninu v sušeném listu uváděném na trh je v ČR stanoven prováděcí vyhláškou na maximálně 2,5 %.
- 7-hydroxymitragynin — minoritní alkaloid s výrazně silnějším účinkem než mitragynin. V sušeném listu se vyskytuje v koncentraci řádově 0,01–0,04 %.
Pro extrakty z kratomu je vyhláškou stanoven limit obsahu mitragyninu na maximálně 12,5 % a obsahu 7-hydroxymitragyninu na maximálně 0,5 %. Maximální balení je 50 g pro sušený list a 10 g/ml pro extrakt.
Kratom neobsahuje kanabinoidy — čím se liší od CBD botanicky, právně i v měření, srovnává článek Kratom vs. CBD.
Mechanismus účinku
Mitragynin a 7-hydroxymitragynin jsou parciální agonisté opioidních receptorů μ (v menší míře κ a δ) s preferencí pro G-proteinovou signalizaci a slabou β-arrestinovou dráhou; zasahují i do adrenergních α2 a serotoninových receptorů. Informační sdělení podle přílohy č. 4 vyhlášky č. 448/2025 Sb. shrnuje závislost na dávce takto: při doporučeném dávkování má výrobek povzbuzující účinky, při překročení dávkování účinky tlumivé.
Mitragynin a 7-hydroxymitragynin působí jako parciální agonisté opioidních receptorů μ (kappa a delta receptorů v menší míře). Mají preferenci pro G-protein dependentní signalizaci a slabší β-arrestinovou signalizaci, což je základem pozorovaných farmakologických rozdílů oproti klasickým opioidům.[1, 2]
Kromě opioidních receptorů aktivní látky kratomu modulují i další systémy včetně adrenergních receptorů α2 a serotoninových receptorů, což přispívá k variabilitě subjektivně vnímaných účinků v závislosti na dávce.[1]
Při nižších dávkách převažují účinky povzbuzující, při vyšších dávkách převažují účinky tlumivé. Tuto závislost zmiňuje i informační sdělení podle přílohy č. 4 prováděcí vyhlášky:
Při doporučeném dávkování má tento výrobek povzbuzující účinky. Při překročení doporučeného dávkování má tento výrobek tlumivé účinky.
Právní status v České republice
Kratom je v ČR psychomodulační látka: kategorii zavádí § 33a–33k zákona č. 167/1998 Sb., seznam stanoví nařízení vlády č. 456/2025 Sb. a podrobnosti vyhláška č. 448/2025 Sb. Nakládání (výroba, dovoz, distribuce, prodej) je možné jen na základě povolení Ministerstva zdravotnictví; prodej jen osobám od 18 let, automaty jsou zakázané, prodej na dálku vyžaduje ověření věku kvalifikovaným systémem (§ 16c zákona č. 65/2017 Sb.) a reklama je zakázaná (§ 3b zákona č. 40/1995 Sb.).
Kratom je v České republice klasifikován jako psychomodulační látka:
- Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, zejména § 33a až § 33k, zavádí kategorii psychomodulačních látek a stanoví podmínky pro nakládání s nimi.
- Nařízení vlády č. 456/2025 Sb., kterým se vydává seznam psychomodulačních látek, zařazuje sušený list rostliny Mitragyna speciosa a její extrakty na tento seznam.
- Prováděcí vyhláška Ministerstva zdravotnictví o psychomodulačních látkách stanoví podrobnosti k označování (přílohy č. 2 a 3), informačnímu sdělení pro spotřebitele (příloha č. 4) a maximálním dávkám aktivních látek (příloha č. 5).
Z toho vyplývají zejména následující pravidla:
- výroba, dovoz, distribuce a prodej psychomodulačních látek jsou možné pouze na základě povolení k nakládání, které vydává Ministerstvo zdravotnictví (§ 33b–33c zákona č. 167/1998 Sb.),
- prodej je povolen pouze osobám starším 18 let,
- prodej z prodejních automatů je zakázán,
- online prodej vyžaduje ověření kvalifikované elektronické identity (BankID, NIA),
- reklama na psychomodulační látku je v ČR zakázána v médiích, online prostředí, službách informační společnosti a na veřejných místech (§ 3b zákona č. 40/1995 Sb.).
Detailní rozbor právní úpravy je uveden v článku Kratom v české právní úpravě.
Kontraindikace
Informační sdělení podle přílohy č. 4 vyhlášky č. 448/2025 Sb. vylučuje užívání u osob mladších 18 let, těhotných a kojících žen, osob s duševním onemocněním a osob s onemocněním ledvin, jater, srdce nebo cév. Výrobek se nemá kombinovat s alkoholem, nikotinem, léky ani jinými psychoaktivními látkami a nesmí se užívat před řízením. Kdo užívá léky nebo má chronické onemocnění, má se poradit s lékařem nebo lékárníkem.
Podle informačního sdělení v příloze č. 4 prováděcí vyhlášky nesmějí kratom užívat:
- osoby mladší 18 let,
- těhotné a kojící ženy,
- osoby trpící duševním onemocněním,
- osoby s onemocněním ledvin,
- osoby s onemocněním jater,
- osoby s onemocněním srdce nebo cév.
Detailní rozbor jednotlivých kontraindikací je v článku Kdo by neměl užívat kratom.
Nežádoucí účinky a rizika
Odborná literatura i informační sdělení popisují tato rizika: krátkodobé nežádoucí účinky (nevolnost, bolest hlavy, závratě, podrážděnost, poruchy spánku), rozvoj tolerance při opakovaném užívání, fyzickou a psychickou závislost při dlouhodobém užívání vysokých dávek, poškození jater, lékové interakce přes jaterní enzymy CYP3A4 a CYP2D6, útlum dechu při kombinaci s alkoholem, sedativy nebo opioidy a novorozenecký abstinenční syndrom při užívání v těhotenství. Existují i podezření na otravu a úmrtí.
Užívání kratomu je spojeno s následujícími riziky:
- krátkodobé nežádoucí účinky (nevolnost, bolest hlavy, závratě, podrážděnost, poruchy spánku),
- rozvoj tolerance při opakovaném užívání,
- rozvoj fyzické a psychické závislosti při dlouhodobém užívání vysokých dávek,
- riziko poškození jater (kratom-induced liver injury),
- lékové interakce zprostředkované inhibicí jaterních enzymů CYP3A4 a CYP2D6,
- riziko respirační deprese při souběžném užívání s alkoholem, sedativy nebo opioidy,
- v případě užívání během těhotenství — riziko novorozeneckého abstinenčního syndromu.
Detailní rozbor jednotlivých rizik včetně odborných zdrojů je uveden v článku Rizika a nežádoucí účinky kratomu.
Související pravidla
Informační sdělení podle přílohy č. 4 vyhlášky stanoví čtyři praktická pravidla: nekombinovat kratom s alkoholem, jinými psychoaktivními látkami ani léky; dodržovat přestávku 3 dny mezi jednotlivými užitími a neužívat každý den; neužívat 8 hodin před řízením motorového vozidla nebo činností vyžadující pozornost a koordinaci; a nepřekračovat maxima z přílohy č. 5 – 125 mg mitragyninu jednorázově a 375 mg denně (7-hydroxymitragynin 5 mg a 15 mg).
Užívání kratomu je v ČR omezeno informačním sdělením podle přílohy č. 4 prováděcí vyhlášky. Hlavní pravidla:
- Neužívat spolu s alkoholem, nikotinem, léky ani dalšími psychoaktivními látkami, ani v těhotenství nebo při kojení.
- Neužívat každý den – mezi jednotlivými užitími přestávka 3 dny.
- Neužívat v době kratší než 8 hodin před řízením motorového vozidla nebo činností vyžadující zvýšenou pozornost, soustředění a koordinaci pohybů – a neřídit ani později, pokud se cítíte pod vlivem.
- Maximální jednorázová dávka mitragyninu 125 mg, maximální denní dávka 375 mg (pro 7-hydroxymitragynin 5 mg / 15 mg) podle přílohy č. 5 vyhlášky.
Detaily k dávkování jsou uvedeny v článku Dávkování kratomu. Detaily k řízení a práci v článku Kratom a řízení, práce, sport.
Časté dotazy
Co je kratom a jak působí?
Kratom je prášek z listů stromu Mitragyna speciosa pocházejícího z jihovýchodní Asie. Obsahuje přírodní alkaloidy, zejména mitragynin a 7-hydroxymitragynin, které se v těle vážou na různé receptory. Informační sdělení podle přílohy č. 4 vyhlášky uvádí, že při doporučeném dávkování má výrobek povzbuzující účinky a při jeho překročení účinky tlumivé; průběh závisí na dávce a na obsahu alkaloidů v konkrétní šarži.
Je kratom legální v ČR?
Legálnost kratomu v ČR se může vyvíjet. Kratom je vždy potřeba používat pouze v souladu s aktuálními zákony a oficiálními regulacemi. Tento článek neslouží jako právní poradenství – legislativu je nutné ověřovat u oficiálních zdrojů.
Jaký kratom je nejlepší pro začátečníky?
Začátečníkům se obvykle doporučuje čistý (nemixovaný) prášek s nižším obsahem mitragyninu, který si ověří v laboratorním protokolu šarže, a nižší dávka. Vhodným příkladem je zelený kratom prášek – čistý a nemixovaný; umožňuje bezpečněji sledovat reakce vlastního těla.
Jaké jsou hlavní druhy kratomu a jak se liší?
Vyhláška č. 448/2025 Sb. rozlišuje šest podtypů podle barvy prášku: zelený, bílý, žlutý, červený, hnědý a zlatý. Liší se fází sklizně a způsobem sušení (mírou oxidace), a tím i alkaloidním profilem – konkrétní obsah mitragyninu určuje laboratorní protokol každé šarže. Přiřazovat barvám konkrétní účinky vyhláška nedovoluje.
Jaké má kratom rizika a nežádoucí účinky?
Mezi uživatelsky popisované nežádoucí účinky patří nevolnost, bolesti hlavy, závratě, podrážděnost nebo naopak ospalost a růst tolerance při častém nebo vysokém užívání. Rizika výrazně rostou při kombinaci kratomu s alkoholem, sedativy nebo jinými psychoaktivními látkami.
Jak kratom bezpečně dávkovat?
Bezpečnější přístup ke kratomu stojí na nižších dávkách, pravidelných pauzách a nekombinování s alkoholem a sedativy. Vhodné je začít na dávce kolem 1–1,5 g, sledovat reakce těla a dávku nezvyšovat, pokud se necítíte dobře. Podrobnější rozmezí podle cíle uvádí průvodce Dávkování kratomu (2026).
Je kratom vhodný jako náhrada klasické léčby?
Ne. Kratom není schválený lék a neměl by nahrazovat odbornou léčbu ani doporučení lékaře. Pokud řešíte zdravotní potíže, je nutné obrátit se na zdravotnického odborníka a případné užívání kratomu s ním konzultovat.
Zdroje a legislativa
Zákon a podzákonné předpisy
- Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách (zejména § 33a–33k)
- Nařízení vlády č. 456/2025 Sb., kterým se vydává seznam psychomodulačních látek
- Prováděcí vyhláška Ministerstva zdravotnictví o psychomodulačních látkách (přílohy č. 2, 3, 4, 5)
- Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy (§ 3b)
- Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách
- Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech
Odborná literatura
- Hassan Z, et al. From Kratom to mitragynine and its derivatives: Physiological and behavioural effects related to use, abuse, and addiction. Neuroscience & Biobehavioral Reviews. 2013;37(2):138–51.
- Kruegel AC, Grundmann O. The medicinal chemistry and neuropharmacology of kratom: A preliminary discussion of a promising medicinal plant and analysis of its potential for abuse. Neuropharmacology. 2018;134:108–20.
- Brown PN, Lund JA, Murch SJ. A botanical, phytochemical and ethnomedicinal review of the genus Mitragyna korth: implications for products sold as kratom. Journal of Ethnopharmacology. 2017;202:302–25.
Související: Často kladené otázky, Kratom v české právní úpravě, Rizika a nežádoucí účinky kratomu, Dávkování kratomu.
Autor: Simon Křižák, Captain Green. Aktualizováno: 2026.