ESHOP JE V PROVOZU A MŮŽETE OBJEDNÁVAT ONLINE. 🚚 Objednávky do 13:30 expedujeme týž den.
Důležité upozornění
Tento článek slouží k informování spotřebitele o procesu výroby kratomu a o požadavcích na jakost a bezpečnost, které pro psychomodulační látky stanoví zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, a prováděcí vyhláška Ministerstva zdravotnictví.
Kratom je psychomodulační látka. Není potravinou, doplňkem stravy ani léčivým přípravkem. Tento článek není návodem k užívání a neslouží k propagaci spotřeby. Informace o účincích, dávkování a rizicích jsou uvedeny v informačním sdělení pro spotřebitele na obalu výrobku a v sekci Často kladené otázky.
Výroba kratomu: proces, jakost a požadavky podle vyhlášky
Výroba kratomu zahrnuje navazující kroky od pěstování rostliny Mitragyna speciosa v zemi původu, přes sklizeň, sušení a mletí listů, laboratorní kontrolu, až po balení a uvádění výrobku na trh v souladu s českou právní úpravou.
Pro psychomodulační látky stanoví prováděcí vyhláška Ministerstva zdravotnictví závazné požadavky na jakost, čistotu, mikrobiologii a obsah aktivních látek. Výrobky uváděné na trh v České republice musí těmto požadavkům odpovídat. Tento článek shrnuje jednotlivé kroky výrobního procesu a regulační požadavky, které se k nim vztahují.
Obsah
Botanická charakteristika rostliny Mitragyna speciosa
Mitragyna speciosa Korth. je tropický strom z čeledi mořenovité (Rubiaceae), do které patří mimo jiné také kávovník (Coffea) nebo chinovník (Cinchona). Strom dorůstá výšky 4 až 16 metrů, listy jsou tmavě zelené, vejčité až eliptické, s typickou délkou 14 až 20 cm.
Aktivními látkami, které ze surového listu i z extraktu jsou pro účely zákona o návykových látkách relevantní, jsou mitragynin a 7-hydroxymitragynin — indolové alkaloidy ze skupiny mitragynanů. Mitragynin tvoří v listu obvykle 1 až 2 % sušiny, 7-hydroxymitragynin je přítomen v podstatně nižších koncentracích (řádově setiny procenta).[1]
List rostliny obsahuje řadu dalších alkaloidů (paynantheine, speciogynine, speciociliatine, mitraphylline a další), jejichž zastoupení a poměry závisejí na konkrétní populaci, oblasti pěstování, sezóně a způsobu zpracování.[1, 2]
Oblasti pěstování
Strom Mitragyna speciosa je endemický pro jihovýchodní Asii. Hlavní oblasti pěstování zahrnují:
- Indonésie — provincie Západní Kalimantan (zejména regentství Kapuas Hulu), částečně i Severní Sumatra,
- Malajsie — historicky tradiční oblast výskytu, v současnosti je však pěstování pro export omezeno národní regulací,
- Thajsko — od roku 2021, kdy byl kratom v Thajsku dekriminalizován, se pěstování rozšiřuje zejména v jižních provinciích.
Většina kratomu uváděného na český trh pochází z indonéského Západního Kalimantanu. Konkrétní region původu je jedním z povinných údajů, které musí být uvedeny na obalu výrobku podle § 33e odst. 1 zákona č. 167/1998 Sb.
Sklizeň listů
Sklizeň probíhá ručním sběrem zralých listů ze stromu. Za optimální se z hlediska obsahu aktivních látek považují plně vyvinuté listy s vybarvenou žilnatinou. Sezónnost sklizně závisí na lokalitě — v rovníkových oblastech, kde nejsou výrazné teplotní rozdíly mezi obdobími, lze sklízet v průběhu celého roku, v oblastech s monzunovým klimatem je sběr soustředěn do sušších měsíců.
Po sběru jsou listy obvykle do 24 hodin transportovány k sušení, aby se zabránilo enzymatickému rozkladu a růstu plísní. V tropickém prostředí je rychlé zpracování klíčové z hlediska prevence kontaminace mykotoxiny — zejména aflatoxiny produkovanými plísněmi rodu Aspergillus, které se vyskytují běžně v podnebí jihovýchodní Asie.[3]
Sušení a tvorba podtypů
Sušení listů je technologickým krokem, který významně ovlivňuje výsledné vlastnosti výrobku. Mezi hlavní metody patří:
Sušení na slunci
Tradiční metoda, při které jsou listy rozprostřeny na slunci po dobu 24 až 72 hodin. UV záření ovlivňuje obsah aktivních látek a barvu výsledného produktu — list se vlivem oxidace stává tmavším, často s červeným až hnědým odstínem.
Sušení ve stínu
Při sušení ve stínu (typicky v dobře větraných halách) je list vystaven nižší intenzitě UV záření. Výsledný produkt si zachovává zelenější barvu a list obvykle nepodléhá výraznějším oxidativním změnám.
Kontrolované sušení
V moderních provozech se používá kontrolované sušení s nastavenou teplotou (obvykle 30–45 °C), vlhkostí a prouděním vzduchu, případně kombinované s krátkou počáteční fází na slunci. Tato metoda umožňuje větší konzistenci mezi šaržemi.
Podtypy podle vyhlášky
Prováděcí vyhláška uvádí v příloze č. 2 seznam podtypů kratomu podle převažující barvy listu/prášku: zelený, bílý, červený, žlutý, hnědý a zlatý. Tyto podtypy odrážejí především charakteristiky vzhledu, dané různým způsobem sušení a stupněm oxidace listu. Vyhláška k jednotlivým podtypům neurčuje odlišné informační sdělení o účincích — informační sdělení podle přílohy č. 4 je jednotné pro kratom jako celek.
Mletí, prosévání a homogenizace
Po vysušení jsou listy mlety na jemný prášek. Cílová zrnitost se obvykle pohybuje v rozmezí 50 až 200 mikrometrů. Důležitými technologickými parametry jsou:
- Teplota při mletí — vyšší teploty mohou ovlivnit obsah aktivních látek; v moderních provozech se používá mletí s chlazením nebo přerušované mletí.
- Prosévání přes síta s definovanou velikostí ok — odděluje frakci jemného prášku od hrubších částí (žilek, stopek), které mohou obsahovat nižší množství aktivních látek a vyšší podíl vlákniny.
- Homogenizace šarže — důkladné promíchání mletého materiálu, aby byla zajištěna rovnoměrná koncentrace aktivních látek v celé šarži.
Po homogenizaci se z šarže odebírají vzorky pro laboratorní analýzu (viz dále), na jejímž základě je stanoven obsah aktivních látek v šarži a je posouzena shoda s jakostními požadavky vyhlášky.
Výroba extraktů
Vedle sušeného mletého listu jsou na trhu uváděny také kratom extrakty — zahuštěné formy, ve kterých je obsah aktivních látek vyšší než v původním listu.
Příprava extraktu obvykle probíhá několikanásobnou extrakcí mletého listu vodou nebo směsí vody a etanolu, po níž následuje filtrace, koncentrace odpařením a sušení. Výsledný produkt se uvádí ve formě prášku, granulátu nebo viskózní kapaliny.
Pro extrakty stanoví prováděcí vyhláška přísnější limity než pro sušený list — zejména pokud jde o maximální koncentraci aktivních látek v jednotkovém balení a maximální velikost balení (max. 10 g nebo 10 ml na jednotkové balení; max. koncentrace mitragyninu 12,5 % hm., max. koncentrace 7-hydroxymitragyninu 0,5 % hm.).
Kontrola jakosti — co stanoví vyhláška
Prováděcí vyhláška Ministerstva zdravotnictví stanoví závazné požadavky na jakost a bezpečnost, které musí psychomodulační látka splňovat při uvádění na trh. Tyto požadavky zahrnují limity pro mikrobiologii, kontaminanty a obsah aktivních látek.
Mikrobiologické požadavky
Mikrobiologická čistota se posuzuje podle Českého lékopisu (Ph. Eur., kapitola 2.6.12 a 2.6.13), respektive obdobných požadavků pro rostlinné suroviny. Sledují se zejména:
- celkový počet aerobních mikroorganismů (TAMC),
- celkový počet kvasinek a plísní (TYMC),
- nepřítomnost patogenních mikroorganismů (zejména Salmonella spp., Escherichia coli).
Limity pro těžké kovy
Vyhláška stanoví maximální přípustné koncentrace pro:
- olovo (Pb),
- kadmium (Cd),
- arsen (As),
- rtuť (Hg).
Konkrétní hodnoty limitů jsou uvedeny v přílohách prováděcí vyhlášky a vycházejí z obvyklé praxe pro rostlinné produkty určené k orálnímu užití.
Mykotoxiny
Vzhledem k tropickému původu kratomu je relevantní kontrola obsahu mykotoxinů — zejména aflatoxinů B1, B2, G1, G2 a ochratoxinu A. Limity vycházejí z požadavků platných pro potraviny rostlinného původu (nařízení Komise (EU) 2023/915).
Obsah aktivních látek
Pro každou šarži musí být stanovena koncentrace mitragyninu a 7-hydroxymitragyninu. Tato data jsou základem pro výpočet doporučeného dávkování, které se musí pohybovat v rozmezí stanoveném přílohou č. 5 vyhlášky (max. jednorázová dávka 125 mg mitragyninu, max. denní dávka 375 mg, viz článek Tolerance a dávkování kratomu).
Stanovení obsahu aktivních látek se obvykle provádí metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie s hmotnostně-spektrometrickou detekcí (HPLC-MS) nebo s detekcí UV/DAD.
Reziduální pesticidy a rozpouštědla
Vyhláška dále vyžaduje sledování obsahu reziduálních pesticidů (limity dle nařízení (EU) 396/2005) a — u extraktů — reziduálních rozpouštědel.
Balení a označování
Po laboratorní kontrole je výrobek balen do jednotkových balení. Vyhláška stanoví:
- maximální velikost balení — 50 g pro sušený list, 10 g/10 ml pro extrakt,
- požadavky na obal — neprodyšné, chránící před vlhkostí a světlem,
- povinné údaje na obalu (§ 33e odst. 1 zákona č. 167/1998 Sb.):
- text „Psychomodulační látka“,
- název psychomodulační látky, podtyp a forma,
- aktivní látky a jejich obsah v balení,
- čisté množství v jednotkovém balení,
- jméno a adresa sídla výrobce,
- země původu,
- datum výroby, šarže, datum minimální trvanlivosti,
- informační sdělení pro spotřebitele (příloha č. 4 vyhlášky),
- doporučené dávkování,
- bezpečnostní varování o nebezpečnosti užití nezletilými,
- zdravotní varování,
- informace o alergenech.
Uvádění na trh v ČR
Před uvedením psychomodulační látky na trh musí výrobce / dovozce zajistit, že:
- výrobek splňuje požadavky na jakost, složení a bezpečnost podle prováděcí vyhlášky,
- obal a označení odpovídají § 33e zákona č. 167/1998 Sb.,
- maloobchodní prodejce splňuje povinnosti podle § 33h (zejména ověření věku kupujícího, předání do vlastních rukou, evidence předání).
Dohled nad uváděním psychomodulačních látek na trh vykonává Státní zemědělská a potravinářská inspekce (§ 43 odst. 5 zákona č. 167/1998 Sb.), která je oprávněna provádět kontroly výrobních provozů, dovozců i maloobchodních prodejců.
Související informace o povinnostech, které plníme jako prodejce, jsou uvedeny v sekci Často kladené otázky.
Zdroje a legislativa
Zákon a podzákonné předpisy
- Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, ve znění pozdějších předpisů (zejména § 33d–33j a § 43 odst. 5)
- Nařízení vlády č. 456/2025 Sb., kterým se vydává seznam psychomodulačních látek
- Prováděcí vyhláška Ministerstva zdravotnictví o psychomodulačních látkách (zejména přílohy č. 2, 3, 4 a 5)
- Český lékopis, kapitoly 2.6.12 a 2.6.13 (mikrobiologické požadavky)
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/915, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů
Odborná literatura
- Hassan Z, et al. From Kratom to mitragynine and its derivatives: Physiological and behavioural effects related to use, abuse, and addiction. Neuroscience & Biobehavioral Reviews. 2013;37(2):138–51.
- Brown PN, Lund JA, Murch SJ. A botanical, phytochemical and ethnomedicinal review of the genus Mitragyna korth: Implications for products sold as kratom. Journal of Ethnopharmacology. 2017;202:302–25.
- Prozialeck WC, Avery BA, et al. Kratom Policy: The Challenge of Balancing Therapeutic Potential with Public Safety. International Journal of Drug Policy. 2019;70:70–7.
Autor: Simon Křižák, Captain Green s.r.o. Aktualizováno: 2026.
