Důležité upozornění

Tento článek navazuje na zákonné informační sdělení pro spotřebitele podle přílohy č. 4 prováděcí vyhlášky k zákonu č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, které varuje:

„Při dlouhodobém užívání vysokých dávek je možný vznik závislosti.“

Cílem článku je informovat spotřebitele o této skutečnosti a uvést dostupné zdroje odborné pomoci. Článek nenahrazuje odbornou diagnostiku, léčbu ani krizovou intervenci.

Pokud se nacházíte v akutní krizi (sebevražedné myšlenky, ztráta kontroly, závažné psychické potíže), kontaktujte:

Linka první psychické pomoci: 116 123 (zdarma, nonstop)
Linka bezpečí (do 26 let): 116 111
Zdravotnická záchranná služba: 155

Závislost na kratomu: rizika podle vyhlášky a možnosti odborné pomoci

Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, a navazující prováděcí vyhláška Ministerstva zdravotnictví zařazují kratom mezi psychomodulační látky. Mezi rizika užívání kratomu, na která zákon povinně upozorňuje, patří možnost vzniku závislosti při dlouhodobém užívání vysokých dávek.

Tento článek shrnuje, co o riziku závislosti uvádí informační sdělení pro spotřebitele podle přílohy č. 4 vyhlášky, jaké jsou další odborné poznatky o závislostním potenciálu kratomu a kam se obrátit v případě, že máte podezření na problémové užívání u sebe nebo u blízké osoby.

Obsah

Riziko závislosti podle zákona a vyhlášky
Odborné poznatky k závislostnímu potenciálu kratomu
Kdy vyhledat odbornou pomoc
Kam se obrátit – síť odborné pomoci v ČR
Zdroje a legislativa

Riziko závislosti podle zákona a vyhlášky

Zákonné informační sdělení podle přílohy č. 4 vyhlášky č. 448/2025 Sb. říká: při dlouhodobém užívání vysokých dávek je možný vznik závislosti; výrobek by se neměl užívat každý den a mezi užitími má být přestávka 3 dny; dlouhodobé účinky na zdraví nejsou dostatečně popsány a existují podezření na otravu a úmrtí. Příloha č. 5 stanoví maximální dávky – 125 mg mitragyninu jednorázově a 375 mg denně. Překračování dávek a každodenní užívání bez pauz jsou rizikové faktory uvedené přímo v zákoně.

Informační sdělení pro spotřebitele podle přílohy č. 4 prováděcí vyhlášky uvádí v plném znění následující informace o riziku závislosti a o omezeních užívání kratomu:

Při dlouhodobém užívání vysokých dávek je možný vznik závislosti. Tento výrobek by se neměl užívat každý den, mezi jednotlivými užitími by měla být přestávka 3 dny. Dlouhodobé účinky na lidské zdraví nejsou dostatečně popsány, obzvláště jde-li o užívání jiné, než je orální užití samotné usušené rostliny.

Tento výrobek není určen osobám mladším 18 let. Neužívejte tento výrobek spolu s dalšími psychoaktivními látkami, alkoholem, nikotinem, léky, ani při těhotenství nebo kojení, nebo pokud trpíte duševním onemocněním nebo tělesným onemocněním s poruchou funkce ledvin, jater, srdce a cév.

Existují podezření na otravu kratomem a následné úmrtí.

Maximální povolená jednorázová dávka mitragyninu je 125 mg, maximální povolená denní dávka 375 mg (příloha č. 5 prováděcí vyhlášky). Překročení těchto dávek a každodenní užívání bez doporučených přestávek jsou rizikovými faktory uvedenými přímo v zákonném informačním sdělení.

Odborné poznatky k závislostnímu potenciálu kratomu

Mitragynin a 7-hydroxymitragynin působí na μ-opioidní receptory, byť jinak než klasické opioidy. Odborná literatura popisuje rozvoj tolerance při opakovaném užívání, abstinenční projevy po náhlém vysazení (neklid, podrážděnost, poruchy spánku, tělesné nepohodlí) a vyšší riziko problémového užívání u lidí s předchozí závislostí, s neléčenými psychickými potížemi a při kombinaci s dalšími psychoaktivními látkami. Posouzení míry rizika v konkrétním případě patří lékaři nebo adiktologovi.

Aktivní látky kratomu (mitragynin a 7-hydroxymitragynin) působí jako agonisté μ-opioidních receptorů, byť s odlišným profilem než klasické opioidy. Odborná literatura popisuje, že:

kratom může vést k rozvoji tolerance (snižování účinku stejné dávky při opakovaném užívání)^[1],
při náhlém vysazení po dlouhodobém užívání mohou nastat abstinenční příznaky (neklid, podrážděnost, poruchy spánku, tělesné nepohodlí)^{[1, 2]},
riziko rozvoje problémového užívání je vyšší u osob s anamnézou závislosti na jiných návykových látkách, u osob s neléčenými psychickými potížemi a při souběžném užívání s dalšími psychoaktivními látkami^{[2, 3]}.

Podrobnější vědecké informace přesahují rámec tohoto článku. Pro lékařskou diagnostiku, posouzení míry rizika ve vašem konkrétním případě a pro odbornou pomoc se obraťte na lékaře nebo adiktologa (viz část „Kam se obrátit“).

Kdy vyhledat odbornou pomoc

Diagnostická kritéria poruch z užívání látek (MKN-11, DSM-5) jsou klinické nástroje pro lékaře nebo klinického psychologa – tento článek diagnózu nenahrazuje. S lékařem je vhodné situaci konzultovat, když se nedaří užívání ukončit nebo omezit, když kratom škodí zdraví, práci, vztahům nebo financím, nebo když se při přerušení objevují abstinenční obtíže. V Česku je dostupná síť adiktologických ambulancí i všeobecná psychiatrická péče.

Mezinárodně používaná diagnostická kritéria pro poruchy užívání návykových látek (MKN-11, DSM-5) jsou klinickými nástroji a jejich aplikace patří do rukou lékaře nebo klinického psychologa. Tento článek nenahrazuje odbornou diagnostiku.

Pokud u sebe nebo u blízké osoby pozorujete v souvislosti s užíváním kratomu skutečnosti jako například obtíže s ukončením nebo omezením užívání, negativní dopady na zdraví, práci, vztahy nebo finance, nebo obtíže při přerušení užívání, je vhodné to konzultovat s lékařem.

Pro řadu obtíží spojených s užíváním kratomu existuje v České republice dostupná síť odborné pomoci v rámci adiktologických služeb a všeobecné psychiatrické péče.

Kam se obrátit – síť odborné pomoci v ČR

Prvním kontaktem je praktický lékař, který zhodnotí stav a doporučí psychiatra nebo adiktologa. Adiktologické ambulance a centra pokrývají většinu okresů; aktuální seznamy vede Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN (adiktologie.cz), Společnost pro návykové nemoci ČLS JEP (snncls.cz) a Národní ústav duševního zdraví (nudz.cz). Krizové linky: Linka první psychické pomoci 116 123 (zdarma, nonstop), Linka bezpečí do 26 let 116 111, Modrá linka 608 902 410. Při akutním ohrožení zdraví volejte 155.

Praktický lékař

Praktický lékař je první kontakt v systému zdravotní péče. Může poskytnout úvodní zhodnocení, doporučit specialistu (psychiatra, adiktologa) a v případě potřeby zprostředkovat další péči.

Adiktologické ambulance a centra

Adiktologie je samostatný zdravotnický obor zaměřený na poruchy způsobené užíváním návykových látek. Síť adiktologických ambulancí a center pokrývá většinu okresů ČR. Aktuální seznam poskytovatelů adiktologické péče vede:

Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze — www.adiktologie.cz
Společnost pro návykové nemoci ČLS JEP — www.snncls.cz
Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ) — www.nudz.cz

Krizové linky

Linka první psychické pomoci: 116 123 (zdarma, nonstop, anonymně)
Linka bezpečí (do 26 let): 116 111
Modrá linka (linka důvěry): 608 902 410

Akutní zdravotní stav

V případě akutního ohrožení zdraví (intoxikace, závažné psychické potíže, sebevražedné myšlenky) volejte zdravotnickou záchrannou službu na čísle 155 nebo se dostavte na pohotovost.

Časté dotazy

Je kratom návykový?

Z dostupných informací i uživatelských zkušeností vyplývá, že kratom může být návykový, zejména při častém a dlouhodobém užívání ve vyšších dávkách. Riziko roste u lidí se sklonem k návykovým látkám a u těch, kteří kratom používají každý den bez pauz. Kratom proto nelze brát jako bezpečnou náhradu léčiv a jeho užívání by mělo být vždy opatrné a omezené.

Jaké jsou varovné signály rozvíjející se závislosti na kratomu?

Mezi typické varovné signály patří zvyšování dávek bez efektu původního „pocitu“, nutkavé myšlenky na kratom, užívání hned po probuzení, neschopnost dělat pauzy, zhoršení spánku, nervozita nebo podrážděnost při vynechání dávky a postupné zanedbávání práce, vztahů nebo zájmů kvůli kratomu. Pokud kratom začíná řídit denní režim, je to důvod situaci řešit s odborníkem.

Kdo by vůbec neměl kratom užívat?

Kratom by neměli užívat lidé mladší 18 let, těhotné a kojící ženy, osoby s psychiatrickou diagnózou (např. těžká deprese, psychózy), lidé se srdečními a jaterními onemocněními, lidé na lécích ovlivňujících nervový systém a každý, kdo má v minulosti zkušenost se závislostí na alkoholu, lécích nebo jiných drogách. U těchto skupin převažují rizika nad případným přínosem.

Jak snížit riziko vzniku závislosti na kratomu?

Riziko závislosti lze snížit především omezením frekvence užívání, používáním co nejnižších dávek, plánováním pravidelných pauz bez kratomu, pečlivým sledováním vlastních reakcí a dopadů na práci, vztahy a spánek. Pomáhá také vést si jednoduchý deník dávek a včas vyhledat odbornou pomoc, pokud se objeví varovné signály návyku.

Mohu kratomem nahrazovat léky předepsané lékařem?

Ne. Kratom není schválený lék a neměl by nahrazovat žádnou léčbu předepsanou lékařem. Samovolné vysazení léků proti úzkosti, depresi, bolesti nebo nespavosti a jejich nahrazení kratomem může být nebezpečné a zhoršit zdravotní stav. Jakékoliv změny léčby je nutné řešit s ošetřujícím lékařem.

Na koho se obrátit, pokud mám pocit, že mám problém s kratomem?

Pokud máte pocit, že užívání kratomu přestáváte mít pod kontrolou, je vhodné obrátit se na praktického lékaře, psychiatra nebo adiktologa. V ČR fungují adiktologické ambulance, poradny pro závislosti i linky důvěry, kde lze situaci anonymně konzultovat. Včasná otevřená komunikace s odborníkem výrazně zvyšuje šanci na zvládnutí problému.

Zdroje a legislativa

Zákon a podzákonné předpisy

Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, ve znění pozdějších předpisů (zejména § 33a–33k)
Nařízení vlády č. 456/2025 Sb., kterým se vydává seznam psychomodulačních látek
Prováděcí vyhláška Ministerstva zdravotnictví o psychomodulačních látkách (zejména přílohy č. 4 a 5)

Odborná literatura

Hassan Z, et al. From Kratom to mitragynine and its derivatives: Physiological and behavioural effects related to use, abuse, and addiction. Neuroscience & Biobehavioral Reviews. 2013;37(2):138–51.
Kruegel AC, Grundmann O. The medicinal chemistry and neuropharmacology of kratom: A preliminary discussion of a promising medicinal plant and analysis of its potential for abuse. Neuropharmacology. 2018;134:108–20.
Grundmann O. Patterns of Kratom use and health impact in the US — Results from an online survey. Drug and Alcohol Dependence. 2017;176:63–70.

Související informace o povinnostech, které plníme jako prodejce, jsou uvedeny v sekci Často kladené otázky.

Autor: Simon Křižák, Captain Green s.r.o. Aktualizováno: 2026.

Čtete nás pravidelně? Označte Captain Green jako preferovaný zdroj v Google — naše články se vám pak budou častěji zobrazovat ve vyhledávání i v odpovědích AI.

Přidat jako preferovaný zdroj Otevře nastavení Google · vyžaduje přihlášení k účtu Google.

🔗 Čti dál

Související články

Texty, které na tohle téma navazují — včetně legislativy, bezpečného používání a porovnání odrůd.

Kratom skladem Co je kratom